Kdysi sedávali rybáři většinou někde na břehu jezera, rybníku, řeky nebo potoka nebo ve svých loďkách někde dál od břehu. Měli nahozenou někdy jednu a někdy dvě udice a dlouhé hodiny čekali na to, jestli se jim podaří obelstít nějakou rybu. Sedali a postávali tam tak často bez ohledu na počasí, trpělivě snášeli nepohodu. A když pak něco ulovili, většinou to přeměřili a zvážili, aby se ujistili, jestli si takové ryby smí podle platných předpisů ponechat.
A na předpisy tihle rybáři dbali. Hrozilo, že by je mohl nachytat nějaký porybný a měli by zaděláno na potíže. Kdyby se provinili a přišlo se na to, přišli by o papíry a dlouho by pak mohli zapomenout na tuhle svoji zálibu. A určitě by nezůstalo jen u tohoto trestu.
A když tihle nic nechytili, nevadilo to. Protože v hospodě se chlubili svými velkými úlovky, i když na tom nebyla ani špetka pravdy.
Dnešní doba už je ale jiná. Dnes už mnozí lidé nazývaní anglickým označením pro rybáře nesedají u vody, ale u počítačů. Nenahazují jednu nebo dvě povolené udice, ale možná i miliony udiček nepovolených, ba přímo zakázaných. Protože sedí někde v teple a za větrem, nevadí jim rozmary počasí a klidně tak rádoby rybaří i mnohem déle a intenzivněji. Když se jim pak podaří obelstít nějakou kořist, jdou si tvrdě za svým, nemají s ní slitování, ať už je taková nebo onaká. Berou všechno.
A zákony? Ty jsou jim k smíchu. Protože by je napřed musel někdo najít, musel by je chytit, dokázat jim to. A i kdyby to náhodou vyšlo, znáte právní systém. Zase až tak moc se jim nestane, protože tu máme ona známá lidská práva, která mají i ti, kdo v nich omezí jiné. A v nejhorším případě ten hrozící trest za ten úlovek určitě bude stát.
A když už tihle nějakou velkou nebo klidně i malou rybu chytí na háček a nepustí, nechlubí se jí. Nechávají si to sami pro sebe.
A než se to provalí, než se to rozmázne v médiích, je tu určitě dost těch lapených. Třeba na nástrahu od nějakého halamy z xjhalama@ftvs.cuni.cz. Který mi nahodil udičku s nástrahou v podobě varování, že toto je poslední upozornění na ochranu mého účtu a pokud nevyužiji tuto příležitost k zabezpečení mého účtu před neoprávněným přístupem a nekliknu na uvedený odkaz, Fio banka už nebude za můj účet odpovědná.
Já jsem se ulovit nenechala. A co vy?