O nutnosti zlepšení finanční gramotnosti se neustále píše v médiích, zabývají se finanční poradci, velké společnosti i neziskové organizace.
Můžeme ji rozdělit na dvě části. Jedná se o návyk nebo získanou dovednost plánovat důležité životní kroky a připravit se na ně. Zde hovoříme o dovolené, pořízení auta, vlastního nebo třeba zajištění na stáří. V zásadě jde o to, abychom měli rodinný rozpočet pod kontrolou v každé životní fázi. Ukazuje se, že to u většiny rodin neplatí, protože nemají žádné pravidlo, kterým by se řídili při vedení rodinného rozpočtu. Jako druhou součást je potřeba vidět znalost pojmů a orientaci ve výpočtech, spojených s úkony na finančních trzích. Na finanční gramotnost je třeba pohlížet komplexně, ani jedna z jejich složek nemůže fungovat samostatně.
Nejvíce peněz z rodinných rozpočtů uniká tam, kde není žádná kontrola nad pohybem peněz, žádný finanční plán, lidé se rozhodují impulzivně a uspokojují své okamžité potřeby, nakupují. Zkušenosti ukazují, že neumíme spořit. Například mladí lidé po prvním roce práce nemají naspořeno více než několik tisíc korun, přestože jejich výdaje jsou malé, protože ještě bydlí u rodičů. Ale obdobný problém je i u lidí starších, s vyššími příjmy, kteří utrácejí za nepotřebné věci.
Opakem impulzivního nakupování je základní sebekázeň a plánování. Snad každý je schopen udělat si jednoduchý finanční přehled, kdy na jednu stranu dá příjmy a na druhou výdaje a případné závazky. Na výdajovou stranu je vhodné přidat částku na spoření. Není-li tento finanční plán v rovnováze, je třeba to řešit. Je to jednoduché, buď zvýšením příjmů, nebo snížením výdajů tak, aby bylo rovnováhy dosaženo. Je-li člověk v problémech, jistě se může poradit s někým zkušenějším ze svého okolí, vyhledat odbornou pomoc finančních poradců nebo některé z neziskových organizací.