Tak přesně takto většina lidí nazve dítě, které se chová atypicky v poměru ke svému věku či mentálnímu stáří. Jen málokdo si ale pak také uvědomí, že problémy spojené s těmito znaky mohou mít kořeny hlubší, než ve skutečnosti vypadá.
Autismus je duševní onemocnění, při němž je možné pozorovat atypické a někdy až nevhodné chování jedince, nesprávný vývoj a v některých případech také stereotypní a někdy až parazitní zvyklosti.
Jedná se o vrozenou poruchu, z čehož vyplývá, že její příznaky je možné pozorovat již v útlém dětství. Může se jednat o zpoždění v oblasti mentálního vývoje, vývoje sociálních dovedností nebo při učení běžným povinnostem. Nejčastěji se však projevuje zpožděným dospíváním. Dítě se později učí mluvit, chodit a naopak se rychleji učí úkonům jako čtení, psaní, počítání, což z nich činí nadprůměrně inteligentní jedince. Znamená to tedy, že ač jsou v jistých ohledech „zpomaleni“, v jiných situacích jsou géniové.
V praxi to tedy znamená, že autisté, jak se postiženým přezdívá, nemají příliš v oblibě velké a častokrát i nepatrné změny. Jsou známy případy, kdy se dítě začalo nekontrolovatelně vztekat, když na procházce se svou matkou obešli lampu z druhé strany, než ze které byli zvyklí.
Potřebují také své bezpečné zázemí a útočiště, proto se radši zdržují sami a s ostatními vrstevníky si příliš často nesednou. Není proto divu, že tak mají více času na seberozvoj a sebepoznání, které tolik potřebují.
Není také výjimkou, že autisté mívají záchvaty vzteku a agrese, což samozřejmě může být nebezpečné pro jejich okolí. Z tohoto důvodu je nutné, aby do školy kromě něj chodil také výchovný asistent, který nemocným pomáhá se soustředěností a je školen pro to, aby v případě nouze pomohl a uklidnil.
V těžších případech, kdy je nemocný agresivní natolik, že je nebezpečný také sám sobě, musí být umístěn na speciální židli, ke které je přivázán.
Život s tímto duševním onemocněním není žádné peříčko. Mnoho lidí si autisty plete s někým, koho rodiče jaksi zapomněli vychovat a komu od slušného chování dělí tlustý led. Toto však není pravda. Je to nemoc jako každá jiná a postižení za ni samozřejmě nemohou.