Učení je věda a o komunikaci ve škole se to dá říci dvojnásob. Na začátku je potřeba zmínit, že umění komunikace se žáky není dáno všem pedagogům, i když by ji měli mít určitě osvojenou. Jedná se totiž o základní kámen samotného učení – předávání informací od učitele k dětem. Jaké jsou tedy moderní trendy v komunikaci?
Aktivní učení
Metoda aktivního učení je především o vlastní iniciativě žáků, kteří se do výuky zapojují a sami tvoří. Dostávají tak odpovědnost, stávají se samostatnými, rozvíjí se jejich osobnost. Podle je výhodou, že učitel pouze nabízí možnosti, jak se žáci dostanou k informacím a motivuje je k tomu, avšak nenutí, čímž jedince pozitivně ovlivňuje. Právě v tomto případě je komunikace základním kamenem, kdy učitel musí správně dítě namotivovat. Také partnerský přístup pedagoga je velikým přínosem.
Aktivní učení má své charakteristické znaky. Mezi ně patří velmi pozitivní přístup (pozitivní hodnocení posunu), individualizace (individuální přístup k jednotlivým žákům), činnost žáka, variabilita postupů, svoboda názorů, spolupráce žáků, konstruktivismus (žák si sám vytváří vlastní poznání), smysluplnost a hravost.
Montessori pedagogika
V současně velice oblíbeným pedagogickým alternativním systémem je Montessori pedagogika a její prvky. Montessori pedagogika se také velice zaměřuje na komunikaci a staví učitele a žáka do jedné roviny jako komunikační partnery. Komunikace tím pádem neprobíhá ve stylu nadřazený/podřízený ale jedná se o partnerskou komunikaci. Ale nemyslete si, i tento alternativní styl má svá pravidla a hranice, dost často jsou děti vzdělávané v tomto směru velice kreativní a jejich komunikace bývá na velice dobré úrovni.
Montessori systém je také hodně o komunikaci se žáky, jejich motivaci a o slovním hodnocení. Podstatou tohoto systému je, ukázat dítěti, jak zvládne daný úkol udělat sám a ne mu ukázat řešení a poté chtít aby se jej naučil.